První závod Jihočeské feederligy se mi nechtělo popisovat a ani nebylo co. Na tradičním závodním úseku Nežárky nikomu nic nebralo, chytlo se jen pár náhodných ryb. Na Novém Dvoře Vltavy 20, další tradiční trati, dobře zarybněné, jsme si chtěli spravit chuť, jako na sviňu to bylo ale totéž v bledě modrém. Ryb se pochytalo víc, výsledky byly pestřejší, ale trápili jsme se všichni tak jako tak. Navíc lilo.

Z původních 19 přihlášených se pět odhlásilo, vesměs kvůli počasí a ze 14 zbývajících jeden nedorazil. Vylepšili jsme tabulky k označení sektorů, pořídili tlakovou trubku na signalizaci časů. Organizačně bez chyb.

Do prvního kola jsem vylosoval střed pole - B2. Několik úseků kolem mě na obě strany (včetně mě) nechytlo ani rybu. Chytaly samozřejmě hlavně kraje, víc áčko. Vyzkoušel jsem možné i nemožné, háčky, nástrahy, vzdálenost, montáže - marně. Své sehrálo asi i to, že se mi nepodařilo sehnat plánované krmení a chytal jsem na nějakého vonavějšího obyčejného Trapera, kterého jsem měl z loňska doma. Jediné positivum bylo první nasazení nového Preston plata a držáku na plátěnou misku k mému křeslu Korum. Plátěná miska se zapínacím víkem se do deště zvlášť hodila. Z obojího jsem nadšený, každá taková fetiš nemůže neudělat rybářovi-pacientovi radost.

Do druhého kola jsem si vylosoval B7, forhont. Tušil jsem šanci něco s celkovým výsledkem ještě udělat, zvlášť když závodník přede mnou na tom místě něco pochytal. Hned po zakrmení jsem vytáhl karase a po dalších neproměněných záběrech jsem naivně myslel, že to půjde. To se samozřejmě nestalo a krom dvou cejnů jsem nic dalšího nevytáhl, před koncem pak už jen hrouzka. Z toho jeden cejn a hrouzek mi na to skočili při stahování. Protože se ale v béčku i ve druhém kole málo chytalo, stačilo mi to na jedničku v sektoru a celkově na 5. místo v závodě. To byla po tragickém výsledku prvního kola dost klika. Jedničku ve druhém kole na áčku dělal forhont s cca 2,5x větší délkou než já.

Tento náborový závod byl prvním ostřejším, kterého jsem se účastnil. Z 22 účastníků ve dvou sektorech většinu tvořili závodníci 1. ligy LRU feeder nebo podobně zkušení (a z nich většina není z JčÚS). Nás "normálních" rybářů z jihočeského kraje sbírajících závodní zkušenosti bylo odhadem jen asi 5 (!!). Pětistupňové počasí s deštěm a větrem nepřálo a připravilo zkoušku vůle, kterou někteří nevydrželi. Ruce byly zmrzlé tak, že šlo stěží napichovat nástrahy. Převázat montáž bylo nemožné.

Před závodem jsem na revíru několikrát trénoval, vyladil techniku, ujistil se, že paternoster funguje o hodně líp než průběžka a měl cíl neskončit poslední. Během tréninků se mi sice dařilo odlovovat cejny bez problémů, v závodě byl ale problém na loviště je vůbec dostat. Nepoužíval jsem do krmení malou patentku (kterou jsem nesehnal) ani stříhané hnojáky (které jsem neměl čas vytěžit z kompostu, odkud jindy čerpám). Jen litr červů a hnojáky a kukly na háček.

V prvním kole na A6 na jindy úspěšných 40 m mi nepřišel za hodinu záběr. Chytal jsem nejdál ze všech. Ostatní lovili rybu za rybou. Rozkrmil jsem nové místo na 16 metrech a začal konečně něco málo chytat: cejnka, plotici, dva ježdíky, tlouště kolem 40 cm, a jednoho menšího tlouště a cejna. Dohromady 2,50 kg - váhy ostatních byly od 4-6 kg výš až po cca 15 kg. Bylo jasné, že v něčem dost zaostávám, ale přesnost nahazování to hlavně na těch 16 m určitě nebyla. Do konce závodu jsem na to nedokázal přijít. Velikost háčku byla i ve srovnání s ostatními v pořádku, záběry byly upřímné, návazec 12-14ka. Velkou roli hrála malá patentka v krmení ostatních závodníků. Bylo evidentní, že dokázali na loviště stáhnout cejny z hodně velkého okruhu. Na druhou stranu pěkné váhy cejnů chytali i ti, co patentky neměli. Moudrý jsem z toho nebyl.

Ve druhém kole na A11 byla situace opačná. Začal jsem na 16 m - po cca 20 min bez záběru jsem přešel do cca 35 m, kde chytali ostatní a záběry měli. Výsledkem bylo pár cejnků a úhoř. Ve chvíli bez záběrů vzadu bylo nutné zkusit znovu i bližší místo, odkud přišly asi 2 ryby. Obecně brzo po zakrmení místa mi přicházely záběry, brzo ale i ustávaly. Vedle mě Radynek na A10 tahal cejna za cejnem široko daleko největším tempem a jeho lovišti jsem nemohl konkurovat. Celková moje váha za druhé kolo byla +/- stejná jako v prvním: 2,56 kg.

Skončil jsem patnáctý z 22. Ve váhách jsem zaostal, svůj cíl neskončit poslední jsem ale splnil a načerpal dost nového. Kosmeticky by výsledek mohl být lepší, kdybych zdolal asi 4-5 ryb, které mi zpadly z háčku. Váhy většiny ostatních byly někde jinde, minimálně o 2-3 násobek.  Před závodem bych nevěřil, že při poklesu teploty o cca 15°C ze dne na den s deštěm se bude lovit tolik ryb.

Chytat závod vedle lepších, zkušenějších a šikovnějších je zkušenost a nedá se srovnat s žádným rekreačním tréninkem. Je škoda, že v jižních Čechách se podobných závodů nekoná víc než tento jediný, který navíc pořádá bývalý jihočech, nyní pražan a funkcionář LRU Míra Stejskal. Pokud bude našim plánům přáno, bude to snad v tomhle ohledu jednou lepší.

Komentář ke článku (0)